Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kamarádi

30. 10. 2007
Kamarádi, někteří jich mají spousty, jiní jen pár. Bez kamarádů není život životem a pokud nemáte lásku, tak ani nežijete. Přijít o velmi dobrého kamaráda je někdy i dost těžké, jako se mi nedávno přihodilo. Nevím co se stalo, ale asi to bude tím, že si ten kluk našel lásku a většina kamarádů jde stranou (aspon já). Změnil se a stal se podle mě egoistou (sobec)  a i když se chovám k němu sebelíp, tak je pořád něco špatně. Hodně mi na něm záleží, byl to strašně moc fajn člověk a hodnej, nemůžu o něm říct nic špatnýho, ale posledních pár dní je na mě hnusnej, když mě zrovna neignoruje. Nechci přijít o naše kamarádství, ale nejspíš nemá zájem, a to mě hodně mrzí od něj. Před dvěma týdny jsem byl v nemocnici na pár dní a on mi ani nenapsal a vážně mi po něm bylo smutno. Ale pořád si říkám, že určitě napíše, pokud je to skutečně kamarád a záleží mu na tom, aby sme byli přátelé.

A ted ta lepší stránka. Byl tu kamarád, který mi napsal i každý den pár sms do nemocnice a zvednul mi náladu, rozveselil mě (např: Tak už jdi spát, sestřičky čekají). Nemohl přijet, když byl ve škole (na intru) a o víkendu už jsem byl doma. Když jsem dorazil domů, sám se nabídnul, že mi přinese sešity a zařídí mi pár věcí ve škole a na intru. Známe se už od 6.třídy základní školy a sme dobří kamarádi. Pro mě je nyní nejlepší kamarád, když jsem ted toho jednoho nej ztratil. Vím, že mu můžu věřit jako jednomu z mála a můžu říct, že ho jako kamaráda mám vážně rád. Nevykašle se na mě, když mám potíže a to je důležitý.

Virtuální kamarádi: Taky jsou to kamarádi, ale nemůžeš se s nimi "vyblbnout", neznáš jejich zvyky a chování, jací doopravdy jsou. Někdy je ale dost dobrý se jim svěřit se vším, co tě trápí, protože je to mnohem snažší napsat než říci. Ten člověk tě nezná osobně a neví o tvým chování, s kým se stýkáš...atd. Můžeš si třeba jen "vylít srdce", což ale taky pomůže v krizi, někomu se svěřit. Já například poznal přes chat supr kámoše a chci se s ním sejít osobně a tak ho poznat mnohem víc, stejně jako plno dalších lidí. Mám tu i kontakt na sebe, tak mi určitě nebude vadit, když se kdokoliv ozve i třeba jen z nudy, proto tady je (můžu poradit nebo jen tak pokecat)

Shrnutí:  Můžeš mít desítky kamarádů, ale jen pár z nich bude takových, kteří vždycky pomůžou a nenechají tě v krizi. Kterým můžeš věřit a spolehnout se na ně v jakékoliv situaci. Pokud se na tebe dokáže vykašlat nebo si na tebe nenajde čas, at je to jakkoliv, není to dobrý kamarád a ty pro něj nemusíš nic znamenat. Kolik máš tedy ty opravdových přátel?

"V nouzi poznáš přítele"


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Mimochodem -

(Nex, 18. 6. 2008 16:57)

- pokud tě něco z toho, co tu píšu zaujalo, můžeš mě kontaktovat na mojich stránkách www.nex.estranky.cz , jo a spousty m/m (dva kluci spolu) povídek najdeš na

www.shounen-ai-povidky.estranky.cz
www.stripky.estranky.cz
www.iluze.estranky.cz
www.light-and-shade-in-the-shadow.estranky.cz

Dokonce existuje přímo rozcestník na slash nebo SA-Y weby, kde se každý den objevují aktualizace na nové povídky (dobře, varuju.. za ty čtyři nahoře ručím, ty jsou v pohodě a jsou z nejlepších vůbec na síti, ale většinu těch povídek píšou holky, takže u některých autorek je tu a tam lehce nepravděpodobná fyzická stavba mužského těla...pokud dojde k sexu, zdá se občas, že muži mají o pár kloubů víc a otáčí se jim nejmíň o 300 stupňů :-D ..ale naštěstí se to neobjevuje nijak často :) :

http://daily-slash.blog.cz/


Doporučuju číst přesně v tomhle pořadí. ;)

Dodala bych k tomu

(Nex, 18. 6. 2008 16:56)

"Kolika z nich jsi opravdovým kamarádem?"

Tak třeba já jsem se přes intenet potkala někdy minulý léto s partou super lidí, s jednou holkou jsme se nakonec z nedostatku aktivních sourozenců (obě je máme z domu :) ) "adoptovaly" - sice si říkáme ségro nebo sestřičko, ale je to přátelství, dokonce poslední dobou hlubší než s lidmi, které mám moc ráda a vídáme se neustále.

Problém je, že čím jsme starší a máme ve škole (no ano...) víc hodin, stává se pořád častěji, že každý má čas v jiný den - ale ne dva lidi najednou. Je jasný, že ve škole se nedaj nějak víc probírat důvěrnější věci - nemyslím zrovna nějaký chození, to moc neřešíme, ale tak nějak obecně - co si tak vůbec myslíš, jaký máš na různý věci názor (čím víc společensky diskutované, tím je pro ostatní odpověď samozřejmě zajímavější), nakonec i cos dělal, na koho/co zajímavého jsi narazil.. Prostě všechno.

Naproti tomu s touhle holkou jsem se seznámila přes komentáře, co jsem zanechávala pod jejíma povídkama - psala fakt dobře (píše..) a já mám zkušenost, že takový lidi bývají zajímaví, mají rozhled a taky se s nima dá normálně mluvit (zabedněnec nedokáže psát..), chtěla jsem si s ní začít psát přes ICQ. Nakonec to klaplo a k dnešku jsme se už párkrát viděly, přestože bydlí ve vedlejším kraji. Perfektně se doplňujem, dokážeme tak na 90% uhodnout, na co myslí ta druhá, dokonce se empiricky zjistilo, že když se tři čtyřinevidíme (rozuměj, obden cca dvou až tříhodinové ICQ rozhovory, zárove si děláme na Síti každá svoje věci, potažmo se bavíme ještě s někým druhým, třetím)

Je jako kus mně samotné. Což mě trošku děsí (vždycky pozná všechny výmluvy :-D ),ale na druou stranu je to hrozně fajn. Se dvěma kamarádkama-spolužačkama, mám podobný vztah, ale nevidíme se jak bychom rády. :-( Takže se nechtěně lehounce odcizujem (některá má třeba zkušenost, zážitek, který ji změní - a my o tom nevíme, protože tak osobní věci se nedaj konzultovat na chodbě nebo v hodinách; nebo něco viděla/četla atp.) Kromě toho je v tom ještě jedna věc - se síťovou kamarádkou jsme se "spárovaly" podle společného zájmu a pak jsme navíc zjistily, že máme podobný názory. S holkama ze školy tvoříme nerozlučné trio, ale ten výrazný společný zájem, zaujetí, tam není. Což znamená, že můžeme probírat všechny možný věci až do někdy nemožných podrobností, ale nemůžem se spolu bavit o tom, co je naší největší (teď řeknu vášní, ale nemyslím to pateticky, ale doslovně) vášní. U jedný jsou to různé druhy tance (ňějaký čas rockenrol, teď orientální), druhá se zajímá o pomoc lidem, mojí vášní jsou příběhy. (nejvíc fantastika a druhý obor - m/m povídky...) Mně zajímá i tanec i lidi, ale není to takoá ta bezmyšlenkovitá souhra, jestli to tak je srozumitelný? Takže to záleží na tom, jací tví virtuální kamarádi jsou, resp. na základě čeho jste se seznámili.

Radši konec, už to začíná být složité :-D